České skleněné perličky zdobí příslušníky světových kmenů

autor: RICK LYMAN, 12. ledna 2016

„Jsme rádi, že oblíbenost a známost našich perliček se šíří také s pomocí nejznámějších a nejprestižnějších světových periodik. Po National Geographic Magazine se o perličkách PRECIOSA Traditional Czech Beads rozepsali také v The New York Times.“

Pracovník nabral roztavené sklo z pece v sklárně společnosti Preciosa Ornela v Desné. Foto: Uriel Sinai pro New York Times

DESNÁ, Česká republika

Když si Petr Puš vyzvedl ze své poštovní schránky lednové číslo časopisu National Geographic, téměř padl k zemi překvapením. Titulní stránka i celé toto číslo bylo věnováno příslušníkům kmene Kayapo, kteří žijí daleko v amazonském pralese v podmínkách, které spíš připomínají dobu kamennou než informační věk. Všichni měli pomalované tváře a byli ověšeni třpytícími se perličkami.

"Nemohl jsem tomu uvěřit,” řekl pan Puš, ředitel marketingu v společnosti Preciosa Ornela, která je největším výrobcem skleněných perliček prvotřídní kvality. "Doslova se do našich perliček oblékali.”

Pojeďte proti proudu Amazonky, do vesnice kmene Masajů v Masai Mara v Keni, prozkoumejte bazar v džungli v jižní Indii, nebo navštivte obchod u silnice v Arizoně, ve kterém jsou prodávány kopie produktů kmene Navajo, a bude velice pravděpodobné, že většina perliček, které tam uvidíte, byla vyrobena v tomto nenápadném městečku nedaleko od polské hranice a pouze kousek cesty od Německa.
Po čtyři a půl staletí se od chvíle, kdy se čeští řemeslnicí vrátili s tajemstvím výroby skla z ostrova Murano v Benátkách, na severu Čech v úzkých a stromy porostlých údolích vyrábí ohromující sortiment skleněných perliček a perlí ve všech možných barvách, velikostech, tvarech a zušlechtěních.

I přesto, že zdejší oblast prošla mlátičkou dějin s množstvím vládců- dobyvatelů, včetně králů, císařů, bojovníků za svobodu, hrdlořezů z Gestapa a komunistických diktátorů, mistři skláři jsou tu dál.

Továrna společnosti Preciosa, která vyrábí perličky spojením tradičních procesů a moderních průmyslových technik, zaměstnává 900 lidí a tím pádem je hlavním zaměstnavatelem v malém městečku se třemi tisíci obyvatel.

A v době, kdy z Asie během posledních pěti až šesti let přišla záplava levných čínských perliček a perlí a kdy mnoho tradičních českých rodinných výrobců zkrachovalo, zdejší výrobce specifických špičkových perlí – známých jako perličky a vyráběných v České republice společností Preciosa a několika výrobci v Japonsku – prožívá jednu ze svých periodických dob prosperity.

"Je to dobrá práce s dobrým platem a můžete říkat, že pomáháte při výrobě produktů, které jsou nejlepší na světě,” řekl Zdeněk Gyalog (29). Vede třídící oddělení, jehož členové pracují u společnosti Preciosa již 15 nebo 20 let, jako i jejich rodiče.

Továrna společnosti Preciosa, která vyrábí perle spojením tradičních procesů a moderních průmyslových technik, zaměstnává 900 pracovníků. Foto: Uriel Sinai pro New York Times

 

“Kdyby mi můj syn někdy řekl, že by chtěl vstoupit do této branže,” řekl pan Gyalog, “určitě bych nebyl proti.”

Desná se stala střediskem české výroby perliček a perlí před více než 150 lety, kdy Josef Riedel, potomek generací obchodníků se sklem a sklářských výrobců, postavil továrnu v údolí nad zurčícím potokem a s členitými Jizerskými horami vůkol. Některé z jeho původních budov jsou nyní součástí komplexu společnosti Preciosa.

Hrobka rodiny Riedelů dominuje strmému svahu naproti továrně. Kousek dál stojí bílá Riedlova vila, ve které je v současné době muzeum a informační centrum. Josef Riedl byl nazýván sklářským králem Jizerských hor.

Po staletí byly perličky, perle a skleněné nádoby vyráběny právě zde, v malých domcích, dílnách nebo přímo v domácnosti, často jako druhý zdroj příjmu.

Tyto domky jsou stále velmi snadno rozpoznatelné díky jejich dvěma komínům. Znamená to, že součástí domu byla sklářská pec.

V dnešní době zanikly téměř všechny rodinné podniky, řekl Josef Nagy (48), který vede malou firmu na výrobu perlí ve vesnici Pěnčín, nedaleko od komplexu společnosti Preciosa v Desné.

Pouze společnost Preciosa má technologii, která dokáže vyrábět vysoce jakostní perličky. Menší producenti - jako firma pana Nagyho, Fipobex — se soustřeďují na menší a více specializované trhy. Čínská konkurence jim to ale vůbec neusnadňuje.

"Každý s tím bojuje,” řekl pan Nagy. Před deseti lety měl 120 zaměstnanců, nyní už jich má pouze 15 a většina zařízení v jeho stárnoucí továrně není v provozu. Aby pokryla ztrátu příjmu, začala firma nabízet prohlídky. Otevřela kozí farmu, zemědělské muzeum a tvůrčí dílnu, kde lidé mohou experimentovat s výrobou vlastních korálkových šperků. “Bylo nám jasné, kam to všechno spěje,” řekl pan Nagy.

Aby pokryl ztrátu příjmu, otevřel výrobce korálků obchod, kde lidé mohou experimentovat s výrobou vlastních korálových šperků, a také kozí farmu a muzeum zemědělství.

 

Ale navzdory tomu, jak moc musí menší provozy bojovat, Preciosa Ornela a její areál na výrobu perliček v Desné vzkvétá, a tím i prosperuje i město.

"Jak říkáme, perličky jsou levná radost pro chudé lidi,” řekl pan Puš, když mě koncem minulého roku vedl přes mokrou kluzkou podlahu ve staré tradiční výrobní hale se sklářskou pecí.

Skláři nabírají roztavené sklo osmi otvory z rozžhavených nádob v cihlové peci. Žhnoucí ingoty jsou se vzteklým syčením nořeny do dřevěných kádí, které jsou tak veliké, že by se do nich jednoduše vešlo i křeslo.

Perličky, které tvoří základ současné prosperity společnosti Preciosa, jsou výrobně složitější, než běžné skleněné korálky, u kterých je roztavené sklo prostě stlačené do formy, ale umožňují svým tvůrcům použít širší výběr povrchových úprav a barev.

Skleněné ingoty jsou lisovány ve zvláštní formě a poté, dokud jsou ještě ohebné, jsou protažené strojem, který je vytvaruje do duté trubice.

Výsledný produkt, skleněná trubička, může připomínat brčko do koktejlu. Z jejich 20 velikostí se vyrábí různé velikosti perliček. 20 základních barev, může být kombinováno a mícháno do téměř nekonečného výběru odstínů v sytém i průhledném provedení.

Dírky v trubičce mohou být kulaté, trojúhelníkové, ve tvaru hvězdy nebo dokonce dvojité a druhá barva může být použitá ke zvýraznění dírky nebo k vytvoření proužkových vzorů na povrchu perličky.

Skleněné trubičky procházejí sekacím strojem, který odsekává kousky podle velikosti perliček. Tyto kousky jsou pak znovu jemně ohřívané a vložené do stroje, který udělá z ohebných kousků dokonale kulaté perličky, které jsou pak dále tříděné a leštěné.

Nalévání perliček do stroje na třídění. Továrna společnosti Preciosa zaměstnává 900 pracovníků v městečku s pouhými 3000 obyvatel.

 

"A po vší té práci máte jenom obyčejnou malou skleněnou perličku” řekl pan Puš.

Leoš Adler, ředitel výroby perliček společnosti Preciosa, představil několik vzorkových karet na stole v konferenční místnosti.

"Momentálně je pro nás trhem číslo jedna Indie,” řekl. Perličky jsou tam aplikované například na hinduistickém obřadním oděvu, ale rovněž v každodenních výrobcích, jako jsou náhrdelníky typu mangalsutra, které jsou nošené na znamení toho, že je žena vdaná.

Preciosa prodává přímo do 70 zemí a pak do dalších 40 zemí přes distributory. V Africe společnost prodává například kmenům Masajů a Samburů v Keni a Tanzanii a kmenům Zulu, Xhosa, Ndebele atd. v jižní Africe.

"Když navštívíte kmen Masajů v Masai Mara, je většina perliček na trzích pro turisty jen levnými produkty z Číny,” řekl pan Adler. "Ale samotní Masajové pro své osobní potřeby trvají na použití našich perliček.”

V Severní Americe je největší trh pro lidi, kteří mají domácí práci s perličkami jako koníček. Několik severoamerických indiánských kmenů ale rovněž kupuje perličky k výrobě špičkových kousků tradičních indiánských suvenýrů pro sběratele a bohaté turisty.

Pan Adler rovněž uvedl, že významným trhem se stal i Jižní Súdán. V Jižní Americe jsou zase perličky používány jak na slavnostní oděvy pro náboženské události, jako jsou obřady při narození dítěte, tak i na kostýmech na karnevaly a ve velkém výběru perličkových doplňků, pásků, kroužků na ubrousky a šperků ke každodennímu nošení.

Největším překvapením posledních let byl rozmach zájmu o české perličky na Ukrajině a v Rusku, kde začaly být používané ke zdobení a vyšívání náboženských ikon a maleb.

“Je z toho obrovský trh“,” řekl pan Adler. “A stalo se to jen tak.”

Jednou ze zemí, kde se perličky příliš neprodávají, je Česká republika. “Mám doma pouze jednu věc, která je vyrobena z perliček,” řekl pan Gyalog, mistr na třídírně společnosti Preciosa. “Je to náramek.”

Kateřina Hrušková, náměstkyně hlavního kurátora v Muzeu skla a bižuterie v blízkém městě Jablonec nad Nisou, kde byla nedávno otevřena výstava „Okouzleni perličkami“ s perličkovými unikáty již od roku 1700, řekla, že je to pochopitelné.

“Pro lidi, kteří tady žijí, je to pouze práce” řekla. “Když pracujete s perličkami osm nebo více hodin denně, skutečně je nechcete vidět i doma.”

Zde si můžete přečíst původní článek v New York Times